Nacházíte se zde: Úvod / Publikace NLK / Lékařská knihovna / 2010 / 2010 č.3-4 / Ústav vědeckých informací 1. LF Univerzity Karlovy a VFN v Praze

Ústav vědeckých informací 1. LF Univerzity Karlovy a VFN v Praze

Hana Skálová, ÚVI 1. LF UK a VFN

Úvodem trochu historie

Ústav vědeckých informací (dále jen ÚVI), společné pracoviště 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, má svého předchůdce v Knihovně Fakulty Všeobecného lékařství (dále jen FVL). Knihovna byla založena v roce 1949. Jejím sídlem se stala budova děkanátu v Kateřinské ulici č. 32. Personální i prostorové podmínky ve svých začátcích měla knihovna velice skromné, a co se velikosti a složení knihovního fondu týká, tak i tady stav nebyl optimální. Knihovna, později přejmenovaná na Ústřední knihovnu (dále jen ÚK) FVL, se ale postupně rozvíjela a velkého rozmachu doznala po nástupu PhDr. Františka Choce, který ve funkci vedoucího v roce 1964 vystřídal zesnulého PhDr. Otakara Žižku. V témže roce se podařilo zrealizovat dohody o knihovnické službě mezi FVL a Krajským ústavem národního zdraví Středočeského kraje a dále i mezi FVL a Fakultní nemocnicí Ústavu národního zdraví hl. m. Prahy. V dohodách bylo stanoveno, že ÚK je knihovnou vědeckého typu, která slouží pedagogickým, vědeckým, klinickým pracovníkům a studentům. Obě instituce převedly „papírově“ svůj knihovní fond k hlavnímu fondu ÚK; již v minulosti ustavené dílčí knihovny na jednotlivých pracovištích zůstaly ale zachovány. V šedesátých letech došlo k personálnímu a částečně i k prostorovému rozšíření knihovny; tyto změny měly ve svém důsledku pozitivní dopad na poskytované služby. Dr. Choc během svého působení v ÚK rozvíjel svůj profesní „koníček“, kterým byla bibliografie. V roce 1967 publikoval jako první v poválečné době evidenci vědeckých publikací pracovníků FVL .
Od roku 1965 dr. Choc organizoval mezinárodní výstavy lékařské literatury, jejichž tradice, ač poněkud v jiném pojetí, pokračovala až do roku 2010 . PhDr. Choc pracoval v ÚK do roku 1971, kdy musel z politických důvodů pracoviště opustit. Ve vedení byl vystřídán Mgr. Evou Holadovou. Za jejího působení se ÚK prostorově a poněkud i technicky rozrostla (první kopírovací stroje, mikrofišová linka, apod.). V roce 1990 se dr. Choc na místo šéfa knihovny vrátil a svoji 20 let starou koncepci přetvořil do moderního pojetí a pracoviště přebudoval na ÚVI s jednotlivými odděleními a na sebe navazujícími procesy a poskytovanými službami. Velkého pracovního rozmachu dosáhlo bibliograficko-informační oddělení, které při rešeršních činnostech pracovalo s informačními zdroji na tehdy moderních nosičích (diskety, později CD-ROM), ale plnilo i důležitý fakultní úkol, tj. evidenci publikační činnosti a její vyhodnocování. Knihovna ÚVI v roce 1995 experimentálně zavedla automatizovaný knihovnický systém TINLIB; s tímto softwarem bylo pracováno do konce roku 2006, kdy se přešlo k softwaru vyšší generace – systému Aleph. V letech 1999/2000 byla provedena rekonstrukce veřejných prostorů knihovny ÚVI v Kateřinské 32, v prosinci 2000 bylo Bibliograficko-informační oddělení ÚVI ze Salmovské ulice přestěhováno do budovy U Nemocnice 4, bývalého II. patologicko-anatomického ústavu. Změna se netýkala ale jen přemístění oddělení, ale především systému sběru a později i dalšího zpracování publikačních aktivit. Systém vytvořený doc. MUDr. Milanem Špálou, CSc. – pracovníkem ústavu, byl na přelomu roku 2000/2001 doplněn o webové formuláře. Publikační aktivity za rok 2000 byly tak již shromažďovány výhradně pomocí nového systému.

Doba posledních patnácti let (ve vedení ÚVI byla od roku 1997 do roku 2006 PhDr. Alena Malečková, od roku 2006 PhDr. Hana Skálová) byla poznamenána velkým rozvojem elektronických služeb. V současné době mohou ke 117 elektronickým informačním zdrojům uživatelé přistupovat přímo ze svého počítače na pracovišti nebo mohou využít tzv. vzdáleného přístupu z domova. Dnes samozřejmou součástí fondu se tak kromě tištěných dokumentů staly databázové systémy, elektronické knihy a časopisy.

Rovněž sběr publikačních aktivit postoupil na vyšší úroveň, původní webové formuláře se během let vyprecizovaly a především ze zaznamenaných výsledků vědecké činnosti byla vytvořena interaktivní databáze publikační činnosti pracovníků nejen 1. LF, ale i Všeobecné fakultní nemocnice, která vznikla sloučením výše uvedených fakultní nemocnic.

Poskytování moderních knihovnicko-informačních činností a služeb je doplněno dalšími pracovními aktivitami ústavu. Jedná se o foto-a videodukumentační práce, spoluúčast na organizaci ediční činnosti fakulty, pořádání seminářů a v neposlední řadě výuky pregraduálních posluchačů fakulty.

Rozvoj všech uváděných aktivit neustále narážel na nedostatek prostorů jak pro rozrůstající se kolektiv pracovníků ÚVI, tak především pro studenty a odbornou veřejnost. Zásadní obrat nastal v roce 2009, kdy se celý ústav přestěhoval do zrekonstruovaného objektu U Nemocnice 4. Prostory byly – s ohledem na historický charakter budovy – citlivě a cíleně upraveny pro chod a potřeby pracoviště. Dne 14. 10. 2009 byly veřejnosti slavnostně zpřístupněny moderně vybavené studovny, optimálně na sebe navazující sklady propojené s půjčovnou a rovněž podle služebních potřeb zařízené pracovny, poskytují komfort jak uživatelům, tak i pracovníkům ÚVI.

Rok 1 - nový začátek

Budova ÚVI

Každý, kdo někdy stěhoval knihovnu, ví, o jak složitou úlohu se jedná. Otevření nové budovy není konec, ale jen předěl mezi dvěma důležitými etapami - přípravou na stěhování a rozběhem provozu v nových prostorách a podmínkách.

Příprava na stěhování

Přípravy na stěhování byly zahájeny již v roce 2006 revizí fondu tak, aby se do nových prostor stěhoval jen živý fond, očištěný od zastaralých, neaktuálních publikací. Situace byla komplikována i tím, že budova děkanátu procházela rovněž celkovou rekonstrukcí. Pracovníci ÚVI pracovali v důsledku toho v poslední etapě pobytu v Kateřinské 32 ve velmi stísněných podmínkách. Na svém původním místě zůstal jen výpůjční protokol a depozitář. Naši uživatelé přišli o možnost využívat studovnu, protože z ní se stal „open space“, otevřená kancelář, ve které společně fungovala akvizice a katalogizace, zázemí služeb a část bibliograficko-informačního oddělení. Ke cti všech pracovníků ÚVI je třeba zdůraznit velkou osobní disciplínu a ohleduplnost, s jakou se chovali po celou tuto dobu ke svým kolegům. Pracoviště tak nezasáhla eroze lidských vztahů, jak by bylo možné očekávat v tak náročných podmínkách.
Současně vedoucí jednotlivých úseků se nejprve skutečně partnersky podíleli na všech etapách projektové přípravy rekonstrukce a vybavení objektu a poté docházeli pravidelně na staveniště do nové budovy U Nemocnice 4. Zde měli možnost sledovat postup rekonstrukce a zasahovat do jejího průběhu. Podařilo se tak „doladit“ funkční detaily budoucího prostoru, např. umístění dveří, osvětlení regálů v depozitářích, umístění přípojek PC sítí, definitivní rozmístění nábytku atd.

Provoz v nové budově

Konečně nastal v září 2009 Den D – stěhování. Během 14 dnů ÚVI vyklidil prostory, ve kterých sídlil celých dlouhých 60 let. Pečlivě připravený harmonogram stěhování fondu a lidí se podařilo dodržet do nejmenších detailů. Tak již 25. 9. 2009 mohla knihovna ÚVI zahájit půjčování nejprve základní studijní literatury studentům pro nový akademický rok 2009/2010, poté i dalším uživatelům. Bibliograficko-informační oddělení bylo zprovozněno během 2 dnů, rovněž tak oddělení elektronických informačních zdrojů a referenčních služeb.

Stěhování bylo využito i k úpravě a optimalizaci organizačního schématu ÚVI, které umožňuje rozvoj jednotlivých segmentů činnosti ÚVI.

Přestěhování nebyl konec, ale začátek další etapy. Prvním zásadním knihovnickým úkolem ihned po přestěhování byly vedle zprovoznění výpůjčních služeb masivní nákupy aktuální odborné literatury, která zaplnila místo po vyřazených dokumentech. Rozhodli jsme se pro rozsáhlou akvizici až po přestěhování. To nám velmi usnadnilo celý přesun – nakupovalo se a zpracovávalo ve velkém už v nových prostorách. Nové publikace se ukládaly už na nové kompaktní regály.

První kalendářní rok v nové budově byl ale i ve znamení zcela neknihovnických činností. Dovybavování interiérů, optimalizace provozu a odstraňování kolaudačních závad – stručně definované činnosti, které zabraly neskutečné množství času (a často i nervů). Výsledkem je funkční útvar v nádherné budově. Nárůst statistik využívání všech služeb je toho důkazem. Samozřejmostí je i „zelené hospodářství“, tj. ekologická likvidace všech obalových materiálů, kterých není v žádné knihovně málo. Možnost třídit odpad mají i naši uživatelé a návštěvníci budovy.

Rozsah poskytovaných služeb, rozšiřující se okruh elektronických zdrojů, úkoly spojené se sběrem publikačních aktivit a navazující evaluace vědecké práce 1. LF UK a VFN vyžadují stálou konzultační a školící činnost pro odbornou veřejnost. Lektoři ÚVI se rovněž podílí na výuce bakalářských, navazujících magisterských oborů, školí začínající vědecké pracovníky. I pro tyto činnosti jsou v nové budově dobré podmínky.

Rozšíření provozu si vyžádalo personální posílení. Kolektiv ÚVI je dnes téměř výhradně tvořen lidmi s odborným knihovnickým vzděláním středo- i vysokoškolské úrovně. Úzká spolupráce s Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK k nám přivádí i studenty, ze kterých se - doufejme - po absolutoriu stanou kmenoví zaměstnanci. Do té doby poznají provoz tzv. od píky. Doba, kdy bylo možné přijímat lidi bez knihovnické nebo vědecko-informační odbornosti je nenávratně minulostí.

Závěrem

Stojíme na prahu nového roku. Provoz je stabilní, dostatečně personálně zajištěný. Máme před sebou další etapu rozvoje služeb, nové úkoly. Proto se sluší poděkovat – vedení 1. LF i VFN za podporu, které se nám dostalo a dostává. A rovněž všem pracovníkům ÚVI, kteří každý pracovní den jsou k dispozici našim uživatelům a studentům. Všem společně dobrý rok!

PhDr. Hana Skálová

 

 

Osobní nástroje